Jaro ve Finsku

Na jaře jsem ožila a s tím i míň psala do deníku. Tohle povídání je tedy o dost kratší a chybí v něm vlastně spousty parádních zážitků. Nicméně...

Myslela jsem si, že Helsinky po zmizení sněhu ztratí i kouzlo. Ale vůbec ne! Se sluncem a vodou místo ledu jsem je začla mít vážně ráda. Jara si tam člověk váží víc. Přichází pomalu, pozdě a brzy na to se objeví komáři. Já tam byla jen do začátku června, proto jsem si odnesla jen ty hezký vzpomínky. Tím myslím jen 3 bodnutí.

20. března

Začla jsem zas intenzivně stříhat film. Konečně ♡. A taky byl opravdový první jarní den, jak ho znám z domova. Cigárko, káva, lavička, džínska.

Až teď při čtení deníku a prohlížení fotek mě napadá, že to tak úplně první jarní den, jak ho znám z domova, nebyl. V brýlích se mi odráží zamrzlý záliv Töölönlahti, tenisky, co mám na sobě, jsem utáhla jako lední brusle,…

7. dubna

Dopolední nic, studio nahrávací s Mariusem, prezentace ve škole, večírek v Postbaru. Krása. Konečně večírek jako doma. Hudba, který málokdo rozumí, ale dá se tančit, umělci, kam se podívám a smrad trávy.

19. dubna

Slunce, nevětrný místo na pláži. Boty dole, nohy hore.

Tohle místo bylo dlouho moje nejmilejší. A neslo taky jasnej vzkaz.

30. dubna

?Hyvaa Vappu? Ulice, kostely, Amanda Havis, tango v parku, třpytky
a vínko u našich. Jo a pořád světlo na západě v deset večer.

Na konci dubna za mnou přiletěla rodina. Dala jsem si tedy typický turistický kolečko po městě a viděla všechno jinak – bez sněhu. Teď je město plné bernešek a piknikových dek. Poslední dubnový víkend vyjímečně i plné plechovek od piva. Slaví se Vappu!

6. května

Odpoledne jsme vyrazili na chatu do Sipoo. Slunce, vínko, sauna
a zdolání pro mě dřív fakt děsivýho vstupu do jezera. O půlnoci dort od Amandy.

7. května

Birthday girl může mít poslední palačinku, dvakrát víc churros, zbytky ovoce,… Birthday girl našla v lese losí bobky. Poprvé. A plavala
v jezeře. ♡

Na narozeniny mám vždy ohromný štěstí na všechno. Na události, kamarády, poslední palačinky,…

23. května

70 km na kole poprvé. Celou dobu Finsko plochý a najednou je to
z kopce do kopce.

Jeden z posledních víkendů na severu jsme jeli s ostatními studenty do Turku, Paimia a Naantali. V Turku jsme si prošli město, dali si piknik
a pivo u řeky atd. V Paimiu stojí jedna z nejvýznamějších staveb Alvara Aalta. A v Naantali je Moominland… Ale hlavně vážně krásný pobřeží, jehož část jsme už jen s kamarádkou Amandou projely na kole.

Po návratu ze západního břehu jsem chodila na svá oblíbená místa
a cpala se skořicovými šneky a filtrovanou kávou.

Na předposlední noc jsem vyměnila svůj parádní ultra bílý byt za summer cottage v části Kivinokka. Půjčili mi ji známí. Koukla jsem se na jeden z nejhezčích západů slunce za celého půl roku, dala si super večeři (including skořicový šnek samozřejmě) a když se začalo šeřit, tedy někdy kolem desáté, vrátila jsem se do chatky. Přestože jsem vážně ráda sama, poslední dny mi kvůli těšení se na doma, na kamarády, na rodinu, na češtinu, ubíhaly dost pomalu. Tuhle noc jsem si před spaním pustila cimrmany. Jako i pár nocí předtím.

Cestou na letiště jsem procházela kolem prvního rozkvetlého šeříku. Tak i to jsem letos stihla!

Čau, Suomi, zas někdy. ♡